Koncept udržitelného rozvoje je znám již více než čtvrt století. Jedna věc je však vizi formulovat a druhá věc, podstatně těžší, je její prosazování. V tomto jsou zatím naše výsledky na úrovni národní i mezinárodní dosti tristní. Je tedy načase začít přemýšlet o alternativě k dlouhodobě udržitelnému rozvoji, kterou je udržitelný ústup.

Už jen přemýšlení o nežádoucích scénářích rozvoje je psychologicky náročné, ale má svůj smysl. Jejich poselství nás může přimět ke změně chování, a tím i k tomu, aby se nenaplnily. Závisí jen na nás a na naší připravenosti, jestli vývoj lidského společenství bude evoluční, nebo revoluční, jestli nás čeká kolaps civilizace, nebo její transformace do nové podoby.